Bábovka a dovolená

Jedeme. Moje věci zabírají 90% fotky. A zase ta prokletá značka. Už ale nebliká.

Jedeme s Rudolfem na dovču. Do Bulharska. Takže tu tejden nebudu. Snažila sem se napsat jeden článek o PMS, ale vzhledem k tomu, že sem právě PMS měla, tak sem u toho vřískala a brečela, mlátila do klávesnice, až mi málem odpadly všechny tlačítka.

No nic, tak příště. Každopádně teda ta dovča. Po několika výhružkách, že k moři prostě chci jet a doopravdy se nechci vláčet tejden po ČR s krosnou na zádech, štítit se všech pavouků a havěti a spát pod širákem, jsme se skoro demokraticky rozhodli, že pojedeme k moři. Paráda. Rudolf řek, že je mu jedno kdy a kam, ať to vyberu a jen oznamim termín. Já vzteklá, že odmítá spolupracovat.

Nicméně sem to vybrala, a jedem. Zhruba za šest. Ještě před tejdnem netušil, jestli jedem do Afriky, Evropy, nebo do Alp. Je mu to šumafuk! Ale já se moc těšim. Byla sem v jednom obchodě, kterej se menuje Guma. Chvíli sem se na ten nápis dívala s pošklebkem, ale pak jsem zjistila, že to byly jen blbý předsudky. Uvnitř spousta božích věcí. Nafukovací boxovací žraloky do vody, kosatky, krokouši atak. Ale stálo to litr, a v Bulharsku to bude stopro levnější, tak jsem to tam jen vobhlídla a po otázce, pro kolikaletý dítě hračku shánim, sem radši odešla! To se jako dospělí nesměj bavit, nebo co?! Css.

Šest hodin, musim sbalit sebe i Rudolfa, protože ten by nejradši vodjel v pantoflích a s ušmudlanym batůžkem na zádech. Že prej nic nepotřebuje, ani kufr. No, comment. Aspoň do jeho kufru narvu půlku svý kosmetiky, a pak se demokraticky rozhodnem, kdo bude vozit ten těžší. No, tipněte si, na koho asi padne černej Petr. Sázim na Rudolfa, páč je to děsně boží silák.

Rudolf je děsně plážovej typ, Strašně miluje opalování, vedro, vodní hrátky a ze všeho nejradši trsá. Minulej rok sem ho natočila na dovolený ve Španělsku. Tak si asi hned dovedete živě představit, jak to roztočí tendle rok v Primorsku. Mějte se tu fajn!